Jedinečné kouzlo japonského světa slovy nevšední krajanky. Aneb „jak žít a dýchat umění.“

„…člověk nesmí zapomínat na ostatní; když máte tu odvahu dělat to co chcete Vy, tak to máte využít k tomu, abyste pomohli ostatním...“

Pobyt krajana v zahraničí má obecně nespočet odůvodnění. Některé z osobností, se kterými mám čest hovořit, se vyznačují ale skutečným posláním. To pro mě znamená, že je život tak nějak přirozeně zavál do destinací, kde prostě měli být. To by se dalo říct i o dnešní krajance, paní profesorce Heleně Čapkové, která přednáší na univerzitě Ritsumeikan v Kjótu. Helena vystudovala japanologii na Karlově univerzitě v Praze a posléze se věnovala historii umění i v Londýně, které dokončila doktorátem na University of the Arts in London.

Jak se rodí takováto vášeň, právě v naší malé zemi? Je pravda, že mají Japonci větší respekt vůči autoritě?  Jaké to je pracovat v japonské akademické sféře? I přesto, že Heleně v mnohém tato země stále imponuje, najdou se tam i elementy, které jí iritují? Víte, že je v Japonsku architekt Antonín Raymond skutečně pojmem?

Pojďte si poslechnout velmi zajímavé povídání této krajanky, která pro nás rozkrývá zkušenosti ze života v Japonsku, tak jak jej ještě neznáte.  

Přeji příjemný poslech.

Zajímavé odkazy zmíněné v tomto dílu:
Velvyslanectví ČR v Japonsku
České centrum Tokio
Japonský architekt  Kenzo Tage
Bar Dasenka v Tokiu
Japanolog Antonín Líman

Zmíněné knihy:
Pár much a já
Vítr v Piniich
Vysvětlení konceptu Soto -Uči
Vysvětlení konceptu Hikikomori, nebo-li „odtrhnutí se od společnosti“ 

Maya Angelou